Broskev

Broskev (Prunus spp.) je druh ovoce ze skupiny peckovice, který roste na stromu broskvoň obecná. Jedná se o měkký plod tvořený peckou, která je uprostřed. Okolo ní se nachází sladká dužnina přibližně oranžové barvy obsahující vysoký podíl vody. Ohraničena je jedlou slupkou, která má narůžovělou až načervenalou barvu, pokud je plod zralý. Často je slupka chráněna drobným chmýřím, které se odstraňuje omytím ovoce před konzumací.

Broskev je pravděpodobně čínského původu, má přes 2000 odrůd. Sametově měkká slupka plodu obklopuje pevnou šťavnatou dužninu s velkou peckou. Broskve se v zásadě dělí na plody s oddělitelnou nebo přirostlou peckou; konzumují se čerstvé, konzervované nebo sušené, v dezertech nebo kompotech a likérech.

Plod je obvykle ve tvaru nepravidelné koule, která je rozdělena viditelnou rýhou na dvě nestejné části. Samotný plod obsahuje až 88 % vody, 9 % cukrů a je bohatým zdrojem celé řady minerálů a vitamínů jako například draslíku, vápníku, sodíku, železa, zinku či hořčíku a niacinu, které pozitivně působí na duševní pohodu člověka. Z vitamínů pak například provitamin A, vitamin C a vitamin B3. Jejich konzumace není náročná na trávicí soustavu, jelikož obsahují šťávy, které mají blahodárný vliv na vylučování s až lehce projímavým účinkem díky obsahu látek, jako je například kyselina listová.

Nektarinka

Jedná se o skupinu odrůd, u které nejsou vyvinuty chlupy na pokožce, jde geneticky o chiméru. Povrch je jasně rozeznatelný od jiných odrůd při pohledu i doteku.

Konzumace

Broskve se konzumují jak ve stavu, ve kterém rostou na stromu, kdy se buď rozkrojí a vyndá se z nich pecka anebo okusováním dužniny přímo z pecky, tak i zavařené. V závislosti na stupni zralosti se pohybuje tvrdost plodu; méně zralé plody jsou tvrdší, kdežto zralejší jsou měkčí a sladší. Nezralé plody se nechávají dozrát za pokojové teploty. Zralé plody by se měly skladovat maximálně po dobu 3 až 5 dnů v chladném prostředí. U některých odrůd občas dochází k tomu, že v době zralosti praskají pecky broskví, což zapříčiňuje sucho a mnoho slunce. Plody jsou často využívány i při vaření pro jejich typickou nasládlou chuť. Často se servírují s drůbežím masem, kdy jsou plátky broskví umístěny na mase.

Další využití je při výrobě kompotů, kdy se nakrájené broskve spolu se sladkým nálevem dávají do plechovky anebo zavařovací sklenice. Takto konzervované broskve mají dlouhou dobu trvanlivosti a snadno se pak transportují do cílových oblastí z míst, která by byla příliš vzdálená pro přímou dopravu.

Další využití

Broskve se také využívají jako významná aromatická složka v potravinářském průmyslu pro svoji příjemnou chuť, která je poměrně oblíbená. Využívají se například u sladkých šťáv pro ředění vodou, jako příchutě u minerálek či limonád, u žvýkaček, čajů atd. Využívají se i pro výrobu parfumů.

V některých případech jsou využívány i v kosmetice a to nejen pro aromatickou vůni, ale i pro omlazující účinek v podobě pleťových masek, kdy se využívá rozmačkaná dužnina. Z jader broskví se lisuje aromatický olej.

Broskev se také používá na výrobu destilátů, jako např. Persiko (obsahuje i tlučená jádra broskví) nebo Praskova, bulharský likér zlatavě žluté barvy, sladké chuti.

Reference

V tomto článku byly použity texty z článku Broskev na české Wikipedii.