Editace stránky Badyán

[[Soubor:Badyan.jpg|náhled|Badyán]]
'''Badyán''' (též čínský anýz, hvězdicový anýz) je koření, které vůní velmi připomíná [[anýz]]. Jsou to sušená souplodí s lesklými semeny pocházející ze stromu s názvem '''Badyáník pravý''' (''Illicium verum''), který je příbuzný magnolii.

== Kuchyňské využití ==
Má jemnou vůni podobnou anýzu, kořenitě nasládlou chuť. Obsahuje až 5 % velmi ceněné silice anetol.

Hvězdicový anýz je součástí tradičního [[čínského koření pěti vůní]], ale používá se i v Indonésii. Ve Vietnamu je hlavním kořením vietnamské nudlové polévky [[pho]]. V orientální kuchyni se užívá zvláště k ochucení dušeného hovězího, kuřecího nebo jehněčího masa. U nás se používá v likérnictví, voňavkářství i v potravinářském průmyslu. V tradiční české kuchyni se užívá do perníku, speciálních sušenek, švestkových povidel, hruškového kompotu i k aromatizaci čajů a grogu.

== Japonský anýz ==
Japonský hvězdicový anýz (''Illicium anisatum'') je podobný strom pocházející, jak název napovídá, z Japonska. Tento druh je však pro člověka značně jedovatý. Zdravotní potíže, které se občas vyskytují po vypití anýzového čaje, mohou pocházet ze záměny druhu. Japonský anýz totiž obsahuje látku anisatin, která vyvolává záněty ledvin, močových cest a zažívacího traktu.

== Zajímavosti ==
Vánoce bez voňavého badyánu? Nepředstavitelné. Už sám hvězdicový tvar jej předurčuje na vánoční stůl. Badyán asi znáte jako součást směsi koření, jež se používá do perníku. Má však mnohem širší užití. Badyán se někdy nazývá hvězdicovitý [[anýz]]. Mezi anýzem a badyánem sice neexistuje blízké příbuzenství, ale jedno mají přece jen společné: jejich éterické silice velmi podobně voní.
 
Domovem badyánu jsou Východoindické ostrovy, ale dnes se převážně pěstuje v Čině. Tady ho používají nejen v kuchyni, ale i do tradičních léčivých bylinných směsí. Asijská kuchyně má pro badyán daleko širší uplatnění než evropská. Proto ho najdete v pikantních jídlech, vepřové pečeni či kachně. Krom toho se mletá semena přidávají do čaje a kávy. Jejich chuť to velmi ozvláštní. 

Badyánová silice se přidává do alkoholických a nealkoholických nápojů, do vánočního cukroví a perníku (to především v evropských zemích). 

Kůra badyáníku je velice aromatická, a proto se používá jako součást kadidel. 

Badyánu pravému se velmi podobá badyáník posvátný, který je ovšem jedovatý. Jak už z jeho jména vysvítá, přisuzují se mu magické vlastnosti. Vysazuje se v okolí chrámů a pohřebišť. Badyán má velice silné močopudné účinky, povzbuzuje chuť k jídlu a má příznivý vliv na metabolismus. 

Podává se proto při nadýmání a žaludečních nevolnostech. Léčivých vlastností badyánu asi nejvíce využívá tradiční čínská medicína používá jej jako lék při zácpě, inkontinenci moči, kolikách a také při revmatických bolestech. Jsou jím aromatizovány prostředky proti kašli. Aby si badyán uchoval svou vůni a léčivé vlastnosti, je potřeba ho uchovávat v nádobě se zabroušeným nebo šroubovacím uzávěrem. 

== Reference ==
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Badyán Badyán] na české Wikipedii.''

[[Category:Koření a semena]]