Editace stránky Koření a semena

[[Soubor:Korenia-a-semena.jpg|náhled|Koření a semena]]
Většina '''koření''' pochází z tropů. Jsou to sušené části aromatických rostlin - květy, semena, listy, kůra či kořeny. Jejich použití je prastaré a v historii lidstva sehrály významnou roli. Vysokou výnosnost koření potvrzuje fakt, že vlády zemí obchodujících s kořením zbohatly na daních, které se z něj platily.

=== Historie ===
Třebaže nemáme přesné údaje, domníváme se, že obchod s kořením, který procházel po nebezpečných karavanních stezkách z Číny, Indonésie, Indie a Cejlonu do východního Sředozemí, trval asi 5000 let. Nejoblíbenější byla stezka vedoucí přes Péšávar, průsmyk Khyber, Afghánistán a Persii až do Evropy. S kořením obchodovali Féničané, ale i Arabové a Římani, později Benátčané a Janované. Po pádu říše římské nastalo dlouhé období stagnace až do doby, kdy Portugalci objevili mořskou cestu na východ přes mys Dobré naděje, což vedlo ke konkurenčnímu boji mezi Portugalci, Nizozemci, Francouzi a Angličany.

Během staletých bojů o ovládnutí obchodu s kořením, kdy války pustošily a říše vznikaly a zanikaly, koření, např. [[muškátový oříšek]], [[hřebíček]], [[skořice]], [[pepř]], [[zázvor]], [[šafrán]] a z Nového světa [[nové koření]], [[oreláník]], [[vanilka]] a [[kakao]], se stále prodávalo. Kdysi mělo cenu zlata, dnes má odpovídající cenu. Vkusně balené do sáčků je k dostání v každém větším obchodě. Už nepochází jen z několika vzácných zdrojů; dnes snad neexistuje země, která by neprodukovala alespoň jedno vlastní koření.

Tradice používání koření vzešla z přírodního způsobu vaření v Indii, Číně a v jihovýchodní Asii, kde koření a bylinky jsou stále velmi vyhledávané. Koření původní v této oblasti, jako je [[zázvor]] a [[muškátový oříšek]], oživuje mdlou chuť rýže a zvýrazňuje chuť zeleniny, ryb, drůbeže a masa; v jihovýchodní Asii koření doplňuje ohnivé [[sambaly]] a kvašené [[rybí omáčky]] a různé druhy jsou základem velkého množství karí pokrmů připravovaných na celém kontinentu.

=== Kuření v kuchyni ===
Koření má i dnes stále široký okruh použití. Některé, jako [[pepř]], se používá výlučně do slaných jídel. Jiné, např. [[zázvor]], se může použít k pečení nebo přidat do nálevů k nakládání. [[Zázvor]] můžeme koupit čerstvý (zázvorový kořen) nebo sušený, který se před použitím musí máčet.

Sušená semena, kůra nebo kořeny pečením či smažením uvolňují vonné silice, a tak zvyšují chuť a vůni pokrmu. Po lehké tepelné úpravě se koření rozdrtí na jemno - podobně jako se kávová zrna nejdříve upraží a teprve potom umelou; tak se získá maximální vůně a chuť. Koření se může použít v celých kusem - do ''birianis'' a rizota můžete přidat kousky [[skořice]] nebo lze rýži ochutit celými [[hřebíčky]] a [[kardamomem]]. Koření se používá buď samostatně, tj. jeden druh do pokrmu, jako např. v Číně [[badyán]] k ochucení vepřového a hovězího masa či [[zázvor]] dodávající pikantní příchuť rybám a kuřatům, nebo v kombinaci - [[směs pěti koření]] se přidává k pečené sečuánské kachně. V Japonsku je oblíbenou chuťovou přísadou ''šimiči togaraši'', [[koření sedmi chutí]] či směs sedmi koření, prášek ze směsi chilli, ''sanšo'' (mleté palčivé listy pichlavého stromku zvaného [[japonský pepř]]), [[sezamových semen]], [[hořčičných semen]], [[řepkových semen]] a [[makových semen]] a sušené mandarinkové kůry.

Francouzská směs čtyř koření je další oblíbená kombinace. Základem je [[černý pepř]], [[muškátový oříšek]], [[hřebíček]] a [[skořice]], která někdy nahrazuje původní [[zázvor]]. Mnozí kuchaři dnes připravují do stolního mlýnku na koření směs [[nového koření]], [[bílého pepře]] a [[černého pepře]]. Umění smíchat správně jednotlivé druhy koření je zahaleno tajemestvím stejně jako receptury čaje, perfémů nebo likérů. Kuchaři obvykle vybírají ingredience podle osobní obliby.

[[Category:Koření a semena]]