Instantní polévka

Instantní polévka je dehydrovaná polévka dodávaná na trh v sáčku, která se před spotřebou doplní vodou a zalije vřící vodou. Jiné druhy se rozmíchané ve vodě uvaří. Návod je na obalu. Některé druhy polévek mají v obalu zatavené v minisáčcích i přílohy. Pro provozovny rychlého občerstvení, ale také pro restaurace a provozovny závodního či školního stravování se vyrábějí instantní polévky v gastro balení.

Historie

Popudem k výzkumu byl požadavek generála, později císaře Napoleona, který vypsal v roce 1795 dotovanou soutěž na dodavatele zásob pro jeho armádu. Až 14 let poté byla ve Francii vyvinuta první sklenice se sterilizovaným jídlem. Sklenice byly v roce 1810 nahrazeny kovovou konzervou.

Za krále instantních polévek bývá označován Carl Heinrich Knorr z Německa, který po roce 1860 začal s výrobou sušených potravin a spolu se svými syny uvedl na trh řadu sušených zelenin a koření do polévek. Za první instantní polévku bývá označena Hrachová klobása, dodávána na trh byla od roku 1870.

Podle jiných zdrojů dehydrace polévek byla vynalezena v roce 1886 Juliem Maggim, švýcarským mlynářem. Tehdy dodal na trh první dehydrovanou polévku z hrachu a fazolí. Vynálezem řešil urychlení přípravy hotového jídla s dostatečnou výživovou hodnotou a za nízkou cenu. Téhož roku přišel s dalším vynálezem, kořením pro ochucení polévek.

Až ve 20. století byly vynalezeny v Japonsku instantní nudle.

Dnes jsou instantní polévky důležitou součástí snadno dostupných convenience potravin, oblíbených pro jejich rychlou přípravu.

Více o polévkách

Kvalita polévek je velmi rozdílná. Řada výrobků je doplněna konzervanty, barvícími a aromatickými látkami, jsou mnohdy nevhodné pro děti, těhotné ženy a lidi s alergiemi či nemocemi. Polévky bez těchto příměsí mívají označení BIO a jsou jiné upravené jako vhodné pro strávníky s dietou.

Výrobců i dovozců je ve světě velké množství.

Reference

V tomto článku byly použity texty z článku Instantní polévka na české Wikipedii.