Kopřiva dvoudomá: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Bez shrnutí editace |
m Editor přesunul stránku Kopřiva na Kopřiva dvoudomá |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Kopřiva''' | Světově rozšířená kopřiva je vytrvalá rostlina, kterou je možné připravovat stejně jako [[šťovík]] a [[špenát]]. Žahavé chlupy se vařením ničí. Kopřiva je základní přísadou do kopřivové polévky a používá se také při vaření piva a čaje. | ||
'''Kopřiva dvoudomá''' (''Urtica dioica'') je v Česku nejznámější a nejrozšířenější zástupce rodu kopřiva. Ve střední Evropě je v současné době vnímána jako expandující druh. Je ale také široce využívána jakožto léčivá bylina či jako důležitá část potravy kachňat či housat při malochovu této drůbeže. V České republice se kromě ní běžně vyskytuje ještě její menší a méně nápadná příbuzná kopřiva žahavka. | |||
== Obsah látek == | == Obsah látek == | ||
| Řádek 10: | Řádek 12: | ||
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Kopřiva_dvoudomá Kopřiva dvoudomá] na české Wikipedii.'' | ''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Kopřiva_dvoudomá Kopřiva dvoudomá] na české Wikipedii.'' | ||
[[Category: | [[Category:Listová zelenina]] | ||
Aktuální verze z 11. 11. 2018, 20:32
Světově rozšířená kopřiva je vytrvalá rostlina, kterou je možné připravovat stejně jako šťovík a špenát. Žahavé chlupy se vařením ničí. Kopřiva je základní přísadou do kopřivové polévky a používá se také při vaření piva a čaje.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je v Česku nejznámější a nejrozšířenější zástupce rodu kopřiva. Ve střední Evropě je v současné době vnímána jako expandující druh. Je ale také široce využívána jakožto léčivá bylina či jako důležitá část potravy kachňat či housat při malochovu této drůbeže. V České republice se kromě ní běžně vyskytuje ještě její menší a méně nápadná příbuzná kopřiva žahavka.
Obsah látek[editovat]
Sbírá se list (Folia urticae) nebo nať (Herba urticae), někdy i oddenek (Radix urticae) či květ (Flos urticae). Drogu je možné sbírat od jara do září, nejlépe ale pouze od jara do konce května, kdy bývá nejúčinnější. Suší se co možná nejrychleji ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 50 °C. Listy obsahují množství chlorofylu (až 1 %), asi 15 % minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy, acetylcholin (asi 1%), histamin (asi 0,5 %) a serotonin (asi 0,02 %), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižují hladinu krevního cukru), třísloviny (které "zastavují krvácení"), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.
Gastronomie[editovat]
Jako důležité obohacení potravy se čerstvě nasekané listy kopřivy přidávají do potravy drůbeži a je doporučována ke konzumaci lidem, považována je za doplněk mezi kořením a zeleninou. Je vhodná k výrobě špenátu, k okořenění jarní polévky. Přidává se též do nádivky či jako příloha k masu.
Reference[editovat]
V tomto článku byly použity texty z článku Kopřiva dvoudomá na české Wikipedii.