Židovská kuchyně v kostce: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Nejčastěji skloňovaným slovem v židovské kuchyni je hebrejský výraz "košer", jímž se označuje rituálně čistý "nezávadný" pokrm nebo nápoj. | Nejčastěji skloňovaným slovem v židovské kuchyni je hebrejský výraz "'''košer'''", jímž se označuje rituálně čistý "nezávadný" pokrm nebo nápoj. | ||
Hygienické předpisy při přípravě jídel mají většinou přímou biblickou symboliku - recepty vycházej i z tradice i náboženských příkazů (zákaz vepřového a tzv. predátorů) a z místních podmínek. Každá surovina musí mít svůj vlastní certifikát, zviditelněný patřičným razítkem. Židovské pokrmy se rozdělují na jídla obyčejná a sváteční - nejznámějším svátkem je šábes, slavený každý týden od pátečního do sobotního podvečera. | Hygienické předpisy při přípravě jídel mají většinou přímou biblickou symboliku - recepty vycházej i z tradice i náboženských příkazů (zákaz vepřového a tzv. predátorů) a z místních podmínek. Každá surovina musí mít svůj vlastní certifikát, zviditelněný patřičným razítkem. Židovské pokrmy se rozdělují na jídla obyčejná a sváteční - nejznámějším svátkem je šábes, slavený každý týden od pátečního do sobotního podvečera. | ||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Ani maso a mléko však nepatří k sobě, a to ani při přípravě jidel (oddělovat se tudíž musí i příslušné nádobí, příbory a utěrky), neboť v bibli se praví "Nebudeš vařit kozelce v mléku mateře jeho." V židovské kuchyni nenajdeme masové polévky, ani omáčky se smetanou či pudinky a dezerty. Mléko a výrobky z něho se po masitých pokrmech nesmějí konzumovat dřive než po šestihodinové přestávce. Obráceně je to však dovoleno, pokud si strávník vypláchne ústa a zají to chlebem. | Ani maso a mléko však nepatří k sobě, a to ani při přípravě jidel (oddělovat se tudíž musí i příslušné nádobí, příbory a utěrky), neboť v bibli se praví "Nebudeš vařit kozelce v mléku mateře jeho." V židovské kuchyni nenajdeme masové polévky, ani omáčky se smetanou či pudinky a dezerty. Mléko a výrobky z něho se po masitých pokrmech nesmějí konzumovat dřive než po šestihodinové přestávce. Obráceně je to však dovoleno, pokud si strávník vypláchne ústa a zají to chlebem. | ||
Židovská kuchyně bude pro milovníky české kuchyně racionální a málo tučná, ale bohatá na vitamíny. Jejím základem je hovězí, telecí a skopové maso, ryby a drůbež. Kromě šouletu (husí, hovězí a skopové celé hodiny dušené s luštěninami) je typickým jídlem kreplach (taštičky plněné umletými hovězími játry a cibulí), kolduny (náplň ze skopového s česnekem, pepřem a majoránkou), blincesy (osmažené tvarohové lívanečky) a kugl (dokřupava opečené bramborové těsto) nebo gefilte fiš (plněná ryba v rosolu) | Židovská kuchyně bude pro milovníky české kuchyně racionální a málo tučná, ale bohatá na vitamíny. Jejím základem je hovězí, telecí a skopové maso, ryby a drůbež. Kromě '''šouletu''' (husí, hovězí a skopové celé hodiny dušené s luštěninami) je typickým jídlem '''kreplach''' (taštičky plněné umletými hovězími játry a cibulí), '''kolduny''' (náplň ze skopového s česnekem, pepřem a majoránkou), '''blincesy''' (osmažené tvarohové lívanečky) a '''kugl''' (dokřupava opečené bramborové těsto) nebo '''gefilte fiš''' (plněná ryba v rosolu) | ||
Z moučných jídel je typická cgala neboli barches (sobotní chléb podobný vánočce, připravovaný na šábesový stůl) a "přesné chleby" (macesy z nekvašeného chleba, které připomínají biblické chleby pečené před vyvedením z Egypta). | Z moučných jídel je typická '''cgala''' neboli '''barches''' (sobotní chléb podobný vánočce, připravovaný na šábesový stůl) a "'''přesné chleby'''" (macesy z nekvašeného chleba, které připomínají biblické chleby pečené před vyvedením z Egypta). | ||
Židovská kuchyně je také typická hustými polévkami (boršč, "svatební" slepičí vývar "zlatý joich", hrachová, čočková, ale také jahodová polévka s vínem, polévka ze švestek, jablek či citrónu). | Židovská kuchyně je také typická hustými polévkami (boršč, "svatební" slepičí vývar "zlatý joich", hrachová, čočková, ale také jahodová polévka s vínem, polévka ze švestek, jablek či citrónu). | ||
Za zmínku stojí i gigantické užívání česneku, který je v židovské komunitě považován za "všelék". | Za zmínku stojí i gigantické užívání '''[[česneku]]''', který je v židovské komunitě považován za "všelék". | ||
[[Category: | [[Category:Tipy pro vaši kuchyni]] |
Aktuální verze z 5. 5. 2019, 08:32
Nejčastěji skloňovaným slovem v židovské kuchyni je hebrejský výraz "košer", jímž se označuje rituálně čistý "nezávadný" pokrm nebo nápoj.
Hygienické předpisy při přípravě jídel mají většinou přímou biblickou symboliku - recepty vycházej i z tradice i náboženských příkazů (zákaz vepřového a tzv. predátorů) a z místních podmínek. Každá surovina musí mít svůj vlastní certifikát, zviditelněný patřičným razítkem. Židovské pokrmy se rozdělují na jídla obyčejná a sváteční - nejznámějším svátkem je šábes, slavený každý týden od pátečního do sobotního podvečera.
Zvířata jsou rozdělena na rituálně čistá a nečistá (tzn. nezpusobilá k požívání). Požívat je povoleno maso přežvýkavcl a sudokopytníkl (ovce, kozy, skot, srny, jeleni), nikoliv ale maso vepře, králíka, zajíce, o koni či oslovi nemluvě. "Čisté" ptactvo je to, které požívá rostlinnou potravu - husa, kuře, holub, slepice a drůbež. Z ryb jsou za "košer" označovány ty, jež mají šupiny, ploutve a rozmnožuji se jikrami (kapr, pstruh, losos), ale nikoli jeseter, úhoř či žralok. Zelenina, ovoce, luštěniny a vejce jsou "parve", tj. neutrální a tudíž čisté.
Duše zvířete podléhá Bohu, neboť v bibli je napsáno "maso s duší jeho, kteráž jest krev jeho, nebudete jísti." Zabíjení a zpracování masa podlého proto neměnnému zákonu a vykonává je k tomu oprávněná osoba (šochet).
Zvíře se zabíjí zleva jediným řezem nožem přes hrdlo a průdušnici, aby se netrápilo a dokonale vykrvácelo. Poražené zvíře se musí položit do nádoby s protékajici vodou, posolit a omýt.
Ani maso a mléko však nepatří k sobě, a to ani při přípravě jidel (oddělovat se tudíž musí i příslušné nádobí, příbory a utěrky), neboť v bibli se praví "Nebudeš vařit kozelce v mléku mateře jeho." V židovské kuchyni nenajdeme masové polévky, ani omáčky se smetanou či pudinky a dezerty. Mléko a výrobky z něho se po masitých pokrmech nesmějí konzumovat dřive než po šestihodinové přestávce. Obráceně je to však dovoleno, pokud si strávník vypláchne ústa a zají to chlebem.
Židovská kuchyně bude pro milovníky české kuchyně racionální a málo tučná, ale bohatá na vitamíny. Jejím základem je hovězí, telecí a skopové maso, ryby a drůbež. Kromě šouletu (husí, hovězí a skopové celé hodiny dušené s luštěninami) je typickým jídlem kreplach (taštičky plněné umletými hovězími játry a cibulí), kolduny (náplň ze skopového s česnekem, pepřem a majoránkou), blincesy (osmažené tvarohové lívanečky) a kugl (dokřupava opečené bramborové těsto) nebo gefilte fiš (plněná ryba v rosolu)
Z moučných jídel je typická cgala neboli barches (sobotní chléb podobný vánočce, připravovaný na šábesový stůl) a "přesné chleby" (macesy z nekvašeného chleba, které připomínají biblické chleby pečené před vyvedením z Egypta).
Židovská kuchyně je také typická hustými polévkami (boršč, "svatební" slepičí vývar "zlatý joich", hrachová, čočková, ale také jahodová polévka s vínem, polévka ze švestek, jablek či citrónu).
Za zmínku stojí i gigantické užívání česneku, který je v židovské komunitě považován za "všelék".