Citron: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Citron.jpg|náhled|Citron]] | |||
'''Citron''' (nebo citrón) je plod citronovníku (''Citrus limon''). Plody citronů jsou tzv. hesperidia a jsou vejcovitého tvaru, velikosti slepičího vejce či menší. Citron je nepatrně větší než [[limetka]]. | '''Citron''' (nebo citrón) je plod citronovníku (''Citrus limon''). Plody citronů jsou tzv. hesperidia a jsou vejcovitého tvaru, velikosti slepičího vejce či menší. Citron je nepatrně větší než [[limetka]]. | ||
Mohou být od tmavě, přes světle zelené až do žluta. Citron má výrazně kyselou chuť. | Mohou být od tmavě, přes světle zelené až do žluta. Citron má výrazně kyselou chuť. | ||
Pochází z Indie a běžně se pěstuje ve Středozemí. Citrony jsou univerzální citrusové plody. Třebaže se pro silně kyselou chuť nekonzumují jako [[ovoce]], mají nejrůznější kulinární použití při pečení a jako přísada do cukrovinekm uplatní se při přípravě citronové šťávy a ochuceného cukru pro limonádu. Několik kapek citronu zjemní chuť ryb a drůbeže, krémů a pájí, zabrání také hnědnutí nakrájeného ovoce. Šťávou se ochucují ovocné a zeleninové saláty. | |||
== Obsah == | == Obsah == | ||
Citrony obsahují velké množství kyseliny askorbové a kyseliny citronové (3,5-8,0 g/100 g), mají přibližně kolem 87 % vody. Proto se využívají jako přírodní okyselovadlo do řady pokrmů, nebo se z nich mačká kyselá šťáva. Dále obsahují bioflavonoidy, pektin, vonné silice, provitamin A, vitamin B, cca 3 % sacharidů. Je též zdrojem vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku, železa, zinku a dalších. | Citrony obsahují velké množství [[kyseliny askorbové]] a [[kyseliny citronové]] (3,5-8,0 g/100 g), mají přibližně kolem 87 % vody. Proto se využívají jako přírodní okyselovadlo do řady pokrmů, nebo se z nich mačká kyselá šťáva. Dále obsahují bioflavonoidy, pektin, vonné silice, provitamin A, vitamin B, cca 3 % sacharidů. Je též zdrojem vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku, železa, zinku a dalších. | ||
== Původ == | == Původ == | ||
| Řádek 32: | Řádek 35: | ||
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Citron Citron] na české Wikipedii.'' | ''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Citron Citron] na české Wikipedii.'' | ||
[[Category: | [[Category:Citrusové plody]] | ||
Aktuální verze z 6. 3. 2022, 08:08
Citron (nebo citrón) je plod citronovníku (Citrus limon). Plody citronů jsou tzv. hesperidia a jsou vejcovitého tvaru, velikosti slepičího vejce či menší. Citron je nepatrně větší než limetka.
Mohou být od tmavě, přes světle zelené až do žluta. Citron má výrazně kyselou chuť.
Pochází z Indie a běžně se pěstuje ve Středozemí. Citrony jsou univerzální citrusové plody. Třebaže se pro silně kyselou chuť nekonzumují jako ovoce, mají nejrůznější kulinární použití při pečení a jako přísada do cukrovinekm uplatní se při přípravě citronové šťávy a ochuceného cukru pro limonádu. Několik kapek citronu zjemní chuť ryb a drůbeže, krémů a pájí, zabrání také hnědnutí nakrájeného ovoce. Šťávou se ochucují ovocné a zeleninové saláty.
Obsah[editovat]
Citrony obsahují velké množství kyseliny askorbové a kyseliny citronové (3,5-8,0 g/100 g), mají přibližně kolem 87 % vody. Proto se využívají jako přírodní okyselovadlo do řady pokrmů, nebo se z nich mačká kyselá šťáva. Dále obsahují bioflavonoidy, pektin, vonné silice, provitamin A, vitamin B, cca 3 % sacharidů. Je též zdrojem vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku, železa, zinku a dalších.
Původ[editovat]
Citrony údajně pochází z jihovýchodní Asie.
Citrusy z řad citroníků pochází ze subtropů, ale citrus lze pěstovat i v Česku v mírném pásmu, a to ve sklenících či doma při pokojových teplotách. Ideální jsou slunné, závětrné balkony. Ve velké míře se průmyslově pěstuje v Itálii.
Citronovník jako strom[editovat]
Vzrostlý strom může v závislosti na druhu a lokalitě rodit ročně něco mezi 200 až 1 500 citrony.
Jak zbavit citrón jedu?[editovat]
Na jedné straně kůra z citronu obsahuje několikanásobně více vitaminů než jejih dužnina (příklad: 125 mg vitamínu C v kůře citronu oproti pouhým 30 mg v dužnině), na druhé straně musíme kůru z běžných plodů zakoupených v obchodě ke kuchyňskému použití odmítat, protože je chemicky ošetřena.
Je to veliká škoda, neboť kromě vyššího obsahu vitamínů a minerálů kůra obsahuje také více vlákniny než vnitřky plodů. To, co platí o chemicky ošetřených citronech, se vztahuje i na pomeranče a další citrusové plody (třeba limetky), jejichž aromatická kůra se v kuchyni také užívá. Nezbývá proto, než si v obchodě zakoupit čistou krájenou citronovou kůru nebo se chemických látek, které ulpívají v povrchové vrstvě ovocné kůry, aby bránily jejímu zplesnivění během přepravy a skladování, nějak sami zbavit. Postupujeme při tom takto:
- Nejdříve povrch celých citrusových plodů dobře omyjeme proudem tekoucí vody.
- Připravíme si octový roztok ze 4 dílů vody a 1 dílu 8% kvasného lihového octa.
- Plody v octovém roztoku dobře vydrhneme kartáčkem nebo houbičkou. Povrch plodů ubrouskem otřeme a necháme asi 15 minut oschnout.
- Nakonec ostrou škrabkou na brambory povrchovou vrstvu tence oloupeme a vyhodíme.
- Po oschnutí můžeme už bez obav nastrouhat zbytek čerstvé kůry zbavené chemikálií přímo do salátu, dresinku (zálivky) nebo do těsta.
Související články[editovat]
Reference[editovat]
V tomto článku byly použity texty z článku Citron na české Wikipedii.