Bazalka: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
m Nahrazení textu „[3]“ textem „“ |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Bazalka.jpg|náhled|Bazalka]] | |||
'''Bazalka''' - hvězda mezi kořením. Keřovitě rozvětvené koření má mnoho zašpičatělých vroubkovaných listů. | '''Bazalka''' - hvězda mezi kořením. Keřovitě rozvětvené koření má mnoho zašpičatělých vroubkovaných listů. | ||
| Řádek 10: | Řádek 11: | ||
== Význam v potravinářství == | == Význam v potravinářství == | ||
Bazalka má v kuchyni široké využití. Po celou dobu vegetace je chutnou i voňavou přísadou salátu u čerstvé zeleniny. Můžeme jí přidat i k dušenému masu, do omáček, dá se přidat i do polévek. Jen pozor na dávkování - vyšší dávky nepůsobí uklidnění, ale naopak podráždění. | Bazalka má v kuchyni široké využití. Po celou dobu vegetace je chutnou i voňavou přísadou salátu u čerstvé zeleniny. Můžeme jí přidat i k dušenému masu, do omáček, dá se přidat i do polévek. Jen pozor na dávkování - vyšší dávky nepůsobí uklidnění, ale naopak podráždění. | ||
Bazalka tvoří základ italské kuchyně, používá se zejména u receptů, jejichž součástí jsou rajčata (saláty, těstoviny s rajčatovou omáčkou apod.), a vyrábí se z ní omáčka pesto. | Bazalka tvoří základ italské kuchyně, používá se zejména u receptů, jejichž součástí jsou rajčata (saláty, těstoviny s rajčatovou omáčkou apod.), a vyrábí se z ní omáčka pesto k těstovinám. | ||
Listy se používají čerstvé nebo sušené; čerstvé se chutí podobají hřebíčku ale sušené připomínají spíše kari. | |||
== Reference == | == Reference == | ||
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Bazalka_pravá Bazalka pravá] na české Wikipedii.'' | ''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Bazalka_pravá Bazalka pravá] na české Wikipedii.'' | ||
[[Category: | [[Category:Bylinky]] | ||
Aktuální verze z 3. 2. 2022, 08:10
Bazalka - hvězda mezi kořením. Keřovitě rozvětvené koření má mnoho zašpičatělých vroubkovaných listů.
Čerstvá nebo usušená bazalka voní příjemně aromaticky, je lehce ostrá a chutná jemně kořeněně. Může se používat sušená, čerstvá, naložená v oleji i zmrazená. Nikdy se ale nekrájí tak jemně jako petržel. Nechávají se větší kousky.
Účinné látky[editovat]
Bazalka obsahuje hlavně silice (až 1,5 %) s hlavní složkou methylchavikolem (estragolem) a linaloolem a přibližně 5 % tříslovin, flavonoidy, glykosidy, éterické oleje s eugenolem a ocimem, bazalkový kafr, tanin, cinoel a jiné látky.
Využití[editovat]
Čerstvé nebo sušené listy se používají jako univerzální koření. Pěstují se formy s listy zelené a červené barvy. Odlišné je také aroma - od typické vůně bazalky po skořicovou a citrónovou. Různé barevné formy působí v kontejnerech velmi dekorativně.
Význam v potravinářství[editovat]
Bazalka má v kuchyni široké využití. Po celou dobu vegetace je chutnou i voňavou přísadou salátu u čerstvé zeleniny. Můžeme jí přidat i k dušenému masu, do omáček, dá se přidat i do polévek. Jen pozor na dávkování - vyšší dávky nepůsobí uklidnění, ale naopak podráždění.
Bazalka tvoří základ italské kuchyně, používá se zejména u receptů, jejichž součástí jsou rajčata (saláty, těstoviny s rajčatovou omáčkou apod.), a vyrábí se z ní omáčka pesto k těstovinám.
Listy se používají čerstvé nebo sušené; čerstvé se chutí podobají hřebíčku ale sušené připomínají spíše kari.
Reference[editovat]
V tomto článku byly použity texty z článku Bazalka pravá na české Wikipedii.