Bylinky

Jsou to většinou nedřevnatějící rostliny, často jednoleté a mnohdy pěstované ze semen. Květy, listy, semena, stonky a kořeny mnohých druhů se používají v kuchyni pro ochucení pokrmů nebo jejich léčivý účinek. Bylinkami se léčilo už v antice, ba dokonce jejich účinky znaly i nejranější civilizace, jak o tom svědčí záznamy ze staré Persie, Egypta, Arábie, Řecka, Indie a Číny, které obsahovaly údaje o jejich pěstování a použití. Jména mnohých bylinek připomínají středověké období po pádu Říma, kdy středisky zemědělství byly evropské kláštery; každý si udržoval svou vlastní bylinkovou nebo "léčitelskou" zahradu.

Význam

V podstatě všechny byliny mají léčivé účinky (u některých dosud neznámé), ale jen vybrané, např. routa vonná, jsou i v současné době zdrojem důležitých látek používaných při výrobě léčiv. Některé bylinky mají jak kulinární, tak lékařské využití a třebaže to nevíme jistě, všeobecně panuje názor, že přimární použití bylo kuchyňské. Existuje domněnka, že už několik staletí před Kristem vzniklo léčení pomocí bylin jako vedlejší produkt kuchařského umění. Znalostí léčivých bylin rychle přibývalo; Sumerové v roce 5000 př. n.l. používali k léčení mateřídoušku (tymián) a bobkový list a Číňané v roce 2700 př. n. l. už měli na seznamu 365 léčiných rostlin.

Bylinkám se přisuzuje i magický a náboženský význam. Například Římané věřili, že věnec z vavřínových listů chrání za bouřky před bleskem. Velmi populární a významný byl ve své době herbář Nicholase Culpepera z roku 1653; shrnoval údaje magické, medicínské a astrologické.

Bylinky v kuchyni

Používání

Ukládání a sušení bylinek

Většina