Kerblík: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Kerblik.jpg|náhled|Kerblík]] | |||
'''Kerblík třebule''' (''Anthriscus cerefolium'') je [[bylinka]] původem z jižního Ruka a Středního východu, podobná petrželi s jemně dělenými listy. Používá se k ochucení polévek, salátů a nádivek, někdy i jako obloha. Je k dostání sušená ale nejlepší jsou čerstvé listy. | '''Kerblík třebule''' (''Anthriscus cerefolium'') je [[bylinka]] původem z jižního Ruka a Středního východu, podobná petrželi s jemně dělenými listy. Používá se k ochucení polévek, salátů a nádivek, někdy i jako obloha. Je k dostání sušená ale nejlepší jsou čerstvé listy. | ||
Aktuální verze z 3. 2. 2022, 08:59
Kerblík třebule (Anthriscus cerefolium) je bylinka původem z jižního Ruka a Středního východu, podobná petrželi s jemně dělenými listy. Používá se k ochucení polévek, salátů a nádivek, někdy i jako obloha. Je k dostání sušená ale nejlepší jsou čerstvé listy.
Listy kerblíku jsou velice jemným kořením, typickým především pro rafinovanou francouzskou kuchyni. Vzhledem k snadno prchavému arómatu, připomínající směs anýzu a petržele, přidáváme je k teplým pokrmům až v poslední fázi úpravy, a to nejlépe čerstvé. Můžeme ho také pěstovat v truhlíku za oknem.
Použití a uchovávání[editovat]
Zásobu čerstvých listů na zimu uchováváme nejlépe v mrazničce, sušením ztrácí koření na kvalitě.
Kerblík spolu s petrželí, pelyňkem kozalcem - estragonem a pažitkou tvoří jemnou směs (francouzsky fines herbes, německy küchenkräuter), používanou do omelet. Jinak jím kořeníme zeleniny, maso - především skopové, pečené kuře a grilované ryby. Připravuje se také kerblíková polévka, připravovaná z hovězího vývaru, smetany a vaječných žloutků. Přidává se do tvarohových pomazánek, na chléb s máslem a do salátů.
Reference[editovat]
V tomto článku byly použity texty z článku Kerblík třebule na české Wikipedii.