Žito seté

Žito seté (Secale cereale) je obilonina z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Staroslověnský název žita je rež. Je pěstováno zejména ve východní, střední a severní Evropě. Na tato místa se žito dostalo spolu se Slovany, když končila doba bronzová. Zmínky sahají až do dob Plinia.

Využití

• V potravinářském průmyslu k výrobě žitného chleba, žitného perníku, žitovky, melty, žitné těstoviny, sladové náhražky, alkoholických nápojů (např. whisky, režná), žitného piva (zvláště v Německu, Finsku) či ruského kvasu.
• Zdroj škrobu, který má využití v průmyslu
• Námel ve farmacii k výrobě léčiv
• Odpad při zpracování slouží ke krmení hospodářských zvířat a zimnímu přikrmování zvěře. Žitem a žitnými výrobky by se neměla krmit drůbež, neboť je pro ni žito těžko stravitelné a kuřatům či krůťatům často způsobuje zažívací obtíže.
• Využití slámy – rohožky, došky nebo jako podestýlka, vycpávání. Žitná sláma je dlouhá a pevná, takže se tradičně preferovla v rukodělné výrobě. Výborně se hodí k pletení ošatek, zhotovávní vánočních ozdob apod.

Výživa a obsahové látky

Obilky žita obsahují asi 70 % sacharidů, 9–15 % bílkovin, 1,5 % tuků, minerální látky. Žito obsahuje rozpustnou vlákninu, která dokáže vázat množství vody a tím chrání sliznici střev. Významné minerální látky obsažené v žitě jsou vápník, draslík a fosfor, které mají význam pro zdravý vývoj kostí, železo – podporující krvetvorbu, síra, fluor a hořčík – na posílení imunity.

Reference

V tomto článku byly použity texty z článku Žito seté na české Wikipedii.