Názvy čínských jídel

Pojmenování našich jídel je fádní. Pečená kachna, knedlík a červené zelí, hovězí s rajskou omáčkou nebo smažený řízek s bramborovou kaší. Toto, dalo by se říci, spíše faktografické pojmenování má pouze jendu výhodu: víte přesně, co si objednáváte, a můžete přibližně tušit, co dostanete. Pokud se v některých restauracích uchylují k jiným jménům, postrádají ve většině případů nápaditost. Vezměte si třeba Rychtářova mísa, Purkmistrův měšec, v lepším případě Tajemství šéfkuchaře.

Zato z jídelního lístku čínské kuchyně na vás dýchne poezie. Těžko říci, zda se tak kuchaři pouze mezi sebou trumfovali, nebo zda má pravdu legenda, že císař nesměl dostat ani stejné jídlo, či názvy pocházejí od básníků na císařském dvoře. V každém případě je výsledek okouzlující.

I zde je někdy v názvu vyjádřen popis, například Žuan-ča-ti, kde žuan znamená měkký, ča smažit a ťi je kuře. Můžete tedy předpokládat, že dostanete do měkkoučka osmažené kuřátko. Objednáte-li si Rýži osmi pokladů, pak oněch osm pokladů je osm druhů ovoce, kterých je při přípravě tohoto moučníku použito.

A že i popis může být poetický, dokazuje proslavené jídlo z kantonské kuchyně Boj draka s tygrem, v originále Lung-chu-tou, protože se skládá z hadího a leopardího masa. Sníte-li je, budete silný jako tygr, vznešený jako drak, bohužel název již nic neříká o stavu vaší peněženky po zaplacení. A tak bychom mohli pokračovat: Maso pětí vůní, Jarní závitky, Křišťálové kuličky, Sněhobílé skopové proužky, Maso jako med a tak dále. Příklad jednoho jídla, které rozhodně stojí za pozornost, je naprosto přesný - černá vejce.