Červené zelí

Červené zelí (Brassica oleracea spp.) se obvykle vaří s octem, aby se zachovala jeho barva; často se podává ke zvěřině. Červené zelí se běžně nakládá, Nizozemci, Dánové a Švýcaři ho dusí s jablky a kořením. Syrové zelí je barevným zpestřením oblohy a salátů.

Bývá na našem trhu takřka po celý rok. Liší se od bílého poněkud větším obsahem bílkovin, bohatším obsahem Vitamínu C, Vitamínů B a minerálních látek, především fosforu a draslíku.

Díky své pevné struktuře se dá dobře uskladnit až do jara. Červené zelí začínáme krájet nebo strouhat vždy od špičky. Tím se dobře oddělí košťál. Chceme-li zachovat jeho sytou barvu, musíme k němu, jak je začínáme zpracovávat, přidat ocet nebo citronovou šťávu. Při dušení ihned přiklopit pokličkou a zbytečně neodkrývat. Jakmile jsme zelí pokrájeli a dali vařit, ošetříme si ruce citronovou šťávou, aby mizely stopy zbarvení. Pokrmy z červeného zelí se dají výborně zamrazovat. Vyplatí se uvařit nebo udusit větší množství najednou. Hotové pokrmy plníme do plastických obalů nebo polyetylénových sáčků a dáme zmrazit. Hotové pokrmy vydrží v mrazničce 3-4 měsíce.