Houževnatec jedlý (Shii-ta-ke)

Houževnatec jedlý (Lentinula edodes) známý též jako Šiitake, Tung-kuo je jedlá houba původem z východní Asie, Ve světě je značně oblíbená pro své využití v kuchyni, hlavně v čínské a v dalších orientálních kuchyních. Dnes je již s úspěchem pěstována i mimo východní Asii.

Je to nejběžnější houba orientální kuchyně, známá také jako čínská houba. Japonský název šiitake je odvozen od stromu šii (rod Pasania), roste však také na dubech a habrech. V Číně a v Japonsku se pěstuje na špalcích z listnatých stromů. Podhoubí se vysazuje do otvorů nebo zářezů vysekaných do špalků a plodnice se sklízejí po třech až šesti letech. Suší se na slunci nebo umělým teplem. Sušené houby se před použitím máčejí 20 minut v teplé vodě.

V Číně nazýván elixírem života. Používá se nejen jako potravina, ale i jako lék. Dnešní věda dokládá preventivní účinky u různých civilizačních chorob, jako je např. snižování hladiny cholesterolu v krvi a úprava krevního tlaku. Posiluje celkovou obranyschopnost těla, může se též podílet na předcházení některým nádorovým onemocněním. Šiitake se výborně hodí do redukčních diet. Využívají se pouze kloboučky (tuhé nožičky se odkrajují). Dodávají mnoha asijským pokrmům charakteristickou chuť, hodí se i jako koření pro zeleninová jídla, do polévek a náplní masových taštiček.

Jedná se o typickou surovinu čínské kuchyně.

Použití v kuchyni

Šiitake má specifické a výrazné aroma a přirozeně kořeněnou chuť. Zejména v kuchyni východní Asie se houby šiitake hojně využívají jak čerstvé, tak sušené. V Japonsku se často podávají v miso polévce a jako jedna z ingrediencí v různých vařených, smažených i dušených pokrmech. Rovněž v čínské kuchyni jsou častou přísadou zejména vegetariánských jídel.