Sýr: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Bez shrnutí editace |
|||
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Category: | '''Sýr''' je mléčný výrobek, který obsahuje mléčnou bílkovinu, tuky a ostatní složky mléka. | ||
== Výroba == | |||
Sýr se vyrábí srážením mléka syřidlem nebo kyselinou mléčnou. V některých případech může být ke sražení mléka použita i kyselina, jako vinný ocet nebo citrónová šťáva. Používá se mléko kravské, ovčí, kozí i mléko jiných savců (buvolí nebo třeba i velbloudí). Různé druhy a příchuti sýrů jsou výsledkem použití mléka různých savců nebo různým procentem tuku v sušině, použití určitých druhů bakterií a plísní nebo různou délkou zrání a jinými postupy při zpracovávání. Další faktory zahrnují skladbu potravy zvířat a také přidávání chuťových přísad jako jsou bylinky nebo koření. Chuť může být ovlivněna také pasterizací mléka. | |||
== Náhražky sýrů == | |||
V současnosti se na trhu začaly objevovat imitace sýrů (tzv. "alternativní sýry"), které se vyrábějí nejčastěji z kaseinů, z rostlinného tuku, soli a vody. Mléčná bílkovina bývá nahrazena bílkovinou rostlinnou nebo škroby, což zlevňuje výrobek. Tyto náhražky mají ovšem se sýry pramálo společného, mají naprosto odlišnou chuť i vůni, možnosti jejich zpracování jsou omezené. | |||
== Konzumace == | |||
Sýr se požívá syrový, vařený, pečený, uzený i smažený, samotný nebo s různými přílohami. Může být ale i součástí různých omáček nebo zálivek. | |||
== Dělení sýrů == | |||
Na celém světě se vyrábí stovky typů sýra. Existuje více různých systémů dělení sýrů. | |||
=== Dle způsobu srážení === | |||
* '''tvarohové (kyselé) sýry''' – do upraveného mléka se přidá zákys, malé množství syřidla (není nutné), dochází ke srážení působením kys. mléčné. Sraženina po několika hodinách tuhne. Sraženina se vypouští do tvarožníků – klasická výroba, nebo se odstřeďuje na tvarohářských odstředivkách. Potom se tvaroh vychladí a dále zpracovává. Syrovátka která vzniká pří výrobě tvarohů se většinou používá pro krmné účely. | |||
* '''sýřené (sladké – přírodní) sýry''' – Do upraveného mléka ohřátého na cca 31 °C se přidá smetanový zákys, pomocné kultury a syřidlo, mléko se začne srážet a tvoří se syřenina (cca 30–60 min). Ta se postupně krájí, vytužuje, přidává se prací voda, dosouší a potom se vypouští do lisovacích van. Lisuje se cca 1–2 hodiny, u některých sýrů až 20 hodin. Vylisovaný sýr se solí 2–3 dny v solné lázni. Po vysolení se zabalí do zracího obalu a nechá se zrát ve zracích sklepech. Délka a teplota zrání je různá podle druhu sýra. | |||
* '''tavené sýry''' – z přírodních sýrů, tvarohu, sušeného mléka, sušeného podmáslí, másla – příp. rostlinného tuku, kaseinu. Suroviny se rozemelou, přidá se tavící sůl a směs se taví ve speciální tavičce. | |||
=== Dle tvrdosti === | |||
* '''čerstvé sýry''' – nemají kůrku, nedávají se zrát; mají konzistenci podobnou tvarohu | |||
[[Lučina]], [[žervé]], [[ricotta]], [[cottage]], [[mascarpone]] | |||
* '''měkké sýry''' – zrají krátce, obsahují menší množství vody a tuku | |||
[[smetanový sýr]], [[brynza]] | |||
* '''plísňové sýry s bílou plísní na povrchu''' – obsah tuku 40–60% | |||
[[Brie]], [[Hermelín]], [[Camembert]] | |||
* '''polotvrdé sýry''' – zrají déle, dobře se krájí, obsahují méně vody | |||
[[Čedar]], [[Gouda]], [[Eidam]], [[Ementál]], [[Raclette sýr]], [[Cantal]] | |||
* '''tvrdé sýry''' – zrají dlouho, nízký obsah vody, obsah tuku až 50 %, dobře se strouhají | |||
[[Parmezán]], [[pecorino]] | |||
* '''tavené sýry''' – vyrábí se z jednoho nebo více druhů sýrů (tvrdých i měkkých) pomocí tavicích solí. Jsou trvanlivé, většinou různě dochucované | |||
=== Dle obsahu tuku v sušině === | |||
* '''vysokotučné''' – nad 60 % | |||
* '''smetanové''' – 50–60 % | |||
* '''plnotučné''' – 45–50 % | |||
* '''tučné''' – 40–45 % | |||
* '''tříčtvrtětučné''' – 30–40 % | |||
* '''polotučné''' – 20–30 % | |||
* '''nízkotučné''' – do 10 % | |||
=== Některé druhy sýra === | |||
* [[Abondance]] | |||
* [[Balkánský sýr]] | |||
* [[Beaufort]] | |||
* [[Bleu d'Auvergne]] – sýr s modrou plísní | |||
* [[Bresse Bleu]] – sýr s bílou i modrou plísní | |||
* [[Buchette]] – kozí sýr | |||
* [[Brynza]] | |||
* [[Chavroux]] – čerstvý kozí sýr | |||
* [[Comté]] | |||
* [[Cottage]] | |||
* [[Eidam]] | |||
* [[Epoisses]] | |||
* [[Gorgonzola]] – tučný italský sýr ostřejší chuti, prorostlý vnitřní modrou plísní | |||
* [[Jadel]] – český pletený pařený ovčí sýr | |||
* [[Mozzarella]] | |||
* [[Niva]] | |||
* [[Olomoucké tvarůžky]] | |||
* [[Oštěpek]] | |||
* [[Parenica]] | |||
* [[Roquefort]] | |||
== Reference == | |||
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Sýr Sýr] na české Wikipedii.'' | |||
[[Category:Sýry (suroviny)]] |
Aktuální verze z 25. 10. 2018, 19:28
Sýr je mléčný výrobek, který obsahuje mléčnou bílkovinu, tuky a ostatní složky mléka.
Výroba[editovat]
Sýr se vyrábí srážením mléka syřidlem nebo kyselinou mléčnou. V některých případech může být ke sražení mléka použita i kyselina, jako vinný ocet nebo citrónová šťáva. Používá se mléko kravské, ovčí, kozí i mléko jiných savců (buvolí nebo třeba i velbloudí). Různé druhy a příchuti sýrů jsou výsledkem použití mléka různých savců nebo různým procentem tuku v sušině, použití určitých druhů bakterií a plísní nebo různou délkou zrání a jinými postupy při zpracovávání. Další faktory zahrnují skladbu potravy zvířat a také přidávání chuťových přísad jako jsou bylinky nebo koření. Chuť může být ovlivněna také pasterizací mléka.
Náhražky sýrů[editovat]
V současnosti se na trhu začaly objevovat imitace sýrů (tzv. "alternativní sýry"), které se vyrábějí nejčastěji z kaseinů, z rostlinného tuku, soli a vody. Mléčná bílkovina bývá nahrazena bílkovinou rostlinnou nebo škroby, což zlevňuje výrobek. Tyto náhražky mají ovšem se sýry pramálo společného, mají naprosto odlišnou chuť i vůni, možnosti jejich zpracování jsou omezené.
Konzumace[editovat]
Sýr se požívá syrový, vařený, pečený, uzený i smažený, samotný nebo s různými přílohami. Může být ale i součástí různých omáček nebo zálivek.
Dělení sýrů[editovat]
Na celém světě se vyrábí stovky typů sýra. Existuje více různých systémů dělení sýrů.
Dle způsobu srážení[editovat]
- tvarohové (kyselé) sýry – do upraveného mléka se přidá zákys, malé množství syřidla (není nutné), dochází ke srážení působením kys. mléčné. Sraženina po několika hodinách tuhne. Sraženina se vypouští do tvarožníků – klasická výroba, nebo se odstřeďuje na tvarohářských odstředivkách. Potom se tvaroh vychladí a dále zpracovává. Syrovátka která vzniká pří výrobě tvarohů se většinou používá pro krmné účely.
- sýřené (sladké – přírodní) sýry – Do upraveného mléka ohřátého na cca 31 °C se přidá smetanový zákys, pomocné kultury a syřidlo, mléko se začne srážet a tvoří se syřenina (cca 30–60 min). Ta se postupně krájí, vytužuje, přidává se prací voda, dosouší a potom se vypouští do lisovacích van. Lisuje se cca 1–2 hodiny, u některých sýrů až 20 hodin. Vylisovaný sýr se solí 2–3 dny v solné lázni. Po vysolení se zabalí do zracího obalu a nechá se zrát ve zracích sklepech. Délka a teplota zrání je různá podle druhu sýra.
- tavené sýry – z přírodních sýrů, tvarohu, sušeného mléka, sušeného podmáslí, másla – příp. rostlinného tuku, kaseinu. Suroviny se rozemelou, přidá se tavící sůl a směs se taví ve speciální tavičce.
Dle tvrdosti[editovat]
- čerstvé sýry – nemají kůrku, nedávají se zrát; mají konzistenci podobnou tvarohu
Lučina, žervé, ricotta, cottage, mascarpone
- měkké sýry – zrají krátce, obsahují menší množství vody a tuku
- plísňové sýry s bílou plísní na povrchu – obsah tuku 40–60%
- polotvrdé sýry – zrají déle, dobře se krájí, obsahují méně vody
Čedar, Gouda, Eidam, Ementál, Raclette sýr, Cantal
- tvrdé sýry – zrají dlouho, nízký obsah vody, obsah tuku až 50 %, dobře se strouhají
- tavené sýry – vyrábí se z jednoho nebo více druhů sýrů (tvrdých i měkkých) pomocí tavicích solí. Jsou trvanlivé, většinou různě dochucované
Dle obsahu tuku v sušině[editovat]
- vysokotučné – nad 60 %
- smetanové – 50–60 %
- plnotučné – 45–50 %
- tučné – 40–45 %
- tříčtvrtětučné – 30–40 %
- polotučné – 20–30 %
- nízkotučné – do 10 %
Některé druhy sýra[editovat]
- Abondance
- Balkánský sýr
- Beaufort
- Bleu d'Auvergne – sýr s modrou plísní
- Bresse Bleu – sýr s bílou i modrou plísní
- Buchette – kozí sýr
- Brynza
- Chavroux – čerstvý kozí sýr
- Comté
- Cottage
- Eidam
- Epoisses
- Gorgonzola – tučný italský sýr ostřejší chuti, prorostlý vnitřní modrou plísní
- Jadel – český pletený pařený ovčí sýr
- Mozzarella
- Niva
- Olomoucké tvarůžky
- Oštěpek
- Parenica
- Roquefort
Reference[editovat]
V tomto článku byly použity texty z článku Sýr na české Wikipedii.